Kázání pronesené pastor Renatou Firlovou
u příležitosti konfirmace dne 25. 5. 2025
Za časného jitra vytáhl Jozue se všemi Izraelci ze Šitímu, až přišli k Jordánu; tam přenocovali, dříve než jej přešli. Když uplynuly tři dny, prošli správcové táborem a přikázali lidu: „Jakmile spatříte schránu smlouvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní. Mezi vámi a ní bude ovšem odstup zhruba dvou tisíc loket; nepřibližujte se k ní. Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli.“ Jozue pak vyzval lid: „Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci.“
(Jozue 3)
Milí konfirmandé, rodiče a příbuzní, milé sestry a bratři v Pánu Ježíši Kristu!
Bible je plná příběhů mužů a žen, kteří ve svém životě nastoupili na cestu víry a rozhodli se kráčet za Hospodinem. V těchto příbězích můžeme vidět podobnost s tím, co sami na cestě víry za Ježíšem prožíváme. Pojďme si přiblížit putování izraelského lidu, neboť byl Mojžíšem vyzván k tomu, aby opustil Egypt a vykročil do zaslíbené země. Izraelci slyšeli výzvu, aby opustili místo svého otroctví a putovali do země, kterou jim Bůh připravil.
To je také obraz našeho života. I nás Pán Bůh v různých etapách života volá k tomu, abychom jej následovali, abychom – obrazně řečeno – vykročili do zaslíbené země, kterou Bůh připravil těm, kdo jej milují.
Na této cestě člověk s Bohem mnoho prožije. Mnohokrát nezná její podrobnosti, někdy narazí i na překážky, které nedokáže zdolat nebo se přes ně dostat. A to je situace Božího lidu, jež je téměř u cíle zaslíbené země, ale narazí na překážku v podobě řeky Jordán. Je třeba se dostat na druhou stranu, ale jak? Přes tuto řeku nevede žádný most ani tunel. Jaké jim Bůh poskytne řešení? Zvláštní situace. Ve svém životě uposlechli Boha: odešli do neznámé krajiny, zaslíbené Bohem. Nikdo o této krajině nic nevěděl kromě Jozua a Káleba, kteří tam před 40 lety byli na průzkumu. Izraelci stojí před rozbouřenou řekou, nemají most ani tunel, ale vědí, že je Bůh povede. Možná si vzpomněli na slova svých otců, kteří kdysi Egypt opouštěli, tehdy i oni čelili podobné situaci, stáli totiž před mořem a museli se dostat na druhou stranu. Možná mezi nimi byl pamětník, který to prožil a viděl, jak Mojžíš položil hůl nad moře, které se rozestoupilo. Všichni tehdy prošli suchou nohou na druhou stranu. Ale teď se nic podobného nestalo. Mojžíš byl mrtev a Jozue nedostal žádný pokyn od Hospodina. Bůh připravil jiné řešení, a to, aby kněží vzali archu úmluvy a vstoupili do vod Jordánu. Poté se voda rozestoupí a oni přejdou na druhou stranu.

Položme si otázku: Proč Bůh Izraelce nevedl jinou cestou, kdy by nemuseli čelit žádnému problému? Zřejmě proto, aby je učil důvěře a spoléhání se na něj, aby poznali Boží svrchovanost a velikost.
Když máme v životě pocit, že nevíme kudy kam, Bůh je naše východisko a učí nás jemu důvěřovat.
Jozue byl první, komu Pán Bůh sdělil svůj plán o arše úmluvy. Když to Jozue uslyšel, měl velké pochybnosti. Co když se voda nerozestoupí? Vždyť aby se rozestoupila rozbouřená voda je proti všem přírodním zákonům.
Milí konfirmandé, Pán Bůh nás zve na cestu víry. Někdy prožíváme situace, ve kterých nás Bůh učí, abychom mu důvěřovali.
Dostat se dál můžeme jen tehdy, když uděláme krok víry.
Růst ve víře znamená poslechnout Boha a ve všem mu důvěřovat.
Dnes jste na křižovatce, na které se ocitl Boží lid, když stál před Jordánem. Co nového vás čeká po konfirmaci? Můžete se otočit a jít zpět, nebo jít svou cestou a nic se ve vašich životech nezmění. Můžete jít cestou víry, když Bohu dovolíte, aby vás vedl. Skrze různé situace budete osobně poznávat Boží svrchovanost.
Vezmu příklad ze života hmyzu. Četla jsem o tom, že čmelák má 0,7 cm čtverečních plochy křídel. Při jeho hmotnosti 1,2 g je podle všech zákonů aerodynamiky nemožné, aby létal. Ale on o tom neví, a proto létá. Dělejme to jako on.

Boží lid šel dál cestou víry a uvěřil Božím zaslíbením. Cesta následování Ježíše Krista je plná překvapení, výzev a překážek, ale v tom všem se učíme důvěřovat Pánu Bohu a rosteme ve víře skrze modlitební život, ve kterém hledáme sílu a moudrost.
Milí konfirmandé a sborovníci, nechejme se vést Bohem, spoléhejme na něj a zrajme ve víře.